🇮🇸 Island – země, kde ti do očí kape déšť, slzy i krása najednou

info3639383
8. 12.
Minut čtení: 4

Aktualizováno: 9. 12.

Letos jsme se s CK Cestuj s Honzou podívali na Island hned třikrát – v červnu, červenci a srpnu. A pokaždé to byl jiný příběh. Jiná parta, jiné počasí, jiná nálada. Ale něco zůstávalo stejné – ta nepopsatelná atmosféra, která tenhle ostrov obklopuje.

Ať už stojíš na sopce, koukáš na papuchalky nebo jen mlčky sedíš v horké vodě s výhledem na ledovec… víš, že tohle není jen další místo na mapě. Tohle je jiný svět. A my ho dobře známe.

Já osobně jsem na Islandu žil 3,5 roku. Stejně tak Rosťa, jeden z našich hlavních průvodců. Island pro nás není destinace – je to druhý domov. Místo, ke kterému máme vztah, vzpomínky, respekt i obrovskou pokoru. A přesně to chceme ukázat i vám!

Žádné odříkané věty z průvodcovské příručky, ale zážitky, detaily a souvislosti, které vám běžný průvodce nedá – protože je buď nezná, nebo si je nezažil.

Letěli jsme přímo z Prahy islandskou leteckou společností – bez přestupů, bez stresu. A už při příletu do Keflavíku, třeba ve 23:50 večer, jsme si znovu připomněli, jak jiný tenhle ostrov je. Přistáváš skoro o půlnoci… a venku svítí jako odpoledne. V letadle ticho, v očích únava, ale když vykročíš z terminálu a je pořád světlo, cítíš, že jsi na místě, kde pravidla nastavuje příroda – ne hodinky.

Naše ubytování? Tradiční islandské chatky rozeseté v přírodě. Každá s vlastním hotpotem napájeným pravou termální vodou. Tahle voda proudí ze země – syrová, teplá, živá. Ráno vstaneš, uděláš si kafe a zatímco ti pára stoupá z hrnku, ponoříš se do horké vody. Před sebou máš sopku Heklu, kolem ticho. Nikam se nespěchá. Jen si užíváš ten moment.

Do hotelu se snídaní tě odveze každá druhá cestovka. Ale my jedeme jinak! Tohle je Island bez pozlátka, zato s duší. Klid, hory, syrová příroda a parta lidí, kteří nejsou jen jména na seznamu. Tady se netlačíš na recepci. Tady večer sedíme v hotpotu a sledujeme, jestli se neukáže polární záře. A někdy se opravdu ukáže – třeba v srpnu, když se setmí.

Tohle není hotel. Tohle je zážitek!

Síla islandské přírody

První celý den jsme vyrazili klasicky – ale rozhodně ne obyčejně.

Začali jsme v Thingvelliru, místě, kde se potkávají kontinenty. Doslova. Evropská a americká tektonická deska se tu od sebe pomalu odtahují – a ty mezi nimi procházíš pěšky. V člověku se najednou rozhostí zvláštní vnitřní ztišení. Jako by ti to místo říkalo, že planeta si žije vlastním životem – a my jsme tu jen na návštěvě.

Kousek dál nás přivítala geotermální elektrárna Nesjavellir. Ale nečekej klasické komíny. Tady to vypadá spíš jako něco mezi islandskou krajinou a vesmírnou základnou. Všude pára, trubky, syčení. A země, která sama sobě dává teplo. Zvláštní kontrast – syrová, prázdná krajina a přesto plná energie.

Pak jsme dorazili ke gejzíru Strokkur. Čekáš pár minut, pozoruješ bublání hladiny a najednou – šplouch! Voda vyletí do vzduchu jako výbuch. Smích, výkřiky, mobily v rukou. A přesto to pokaždé překvapí.

Gullfoss – „Niagary Islandu“ – nás přivítal s pořádnou dávkou vodní tříště. A když jsme pak dorazili ke kráteru Kerið, přišel naprostý kontrast. Ticho. Rudé svahy, uprostřed tyrkysové jezírko. A když si sedneš na okraj, cítíš úplně jiný Island – jemnější, klidnější. A možná o to silnější.

Jižní pobřeží – drsná krása a ledová voda

Další den jsme pokračovali po jihovýchodě. A tady už Island nebyl jen krásný. Byl i drsný. Mokrý. Syrový. Ale právě proto jsme tam.

Seljalandsfoss – vodopád, za kterým se dá projít. Samozřejmě jsme to udělali. Mokří od hlavy až k patě, ale ten pohled zpoza vodní stěny se vypálí do paměti. O kousek dál se skrývá menší vodopád v jeskyni, kam se dostaneš jen broděním ledové vody. Není to nic pro suchomily, ale odměna stojí za to.

Skógafoss – jeden z nejmohutnějších vodopádů na Islandu. Výška, síla, hukot. Stojíš před ním, zmrzlý, a přesto zůstaneš. Protože víš, že jsi svědkem něčeho, co se nedá zachytit na fotce.

Odpoledne jsme dojeli k ledovci Sólheimajökull. Mlha, šedá krajina, ticho. Ledovec se nehýbal, a přesto působil živě. Tichý, mohutný, monumentální. A ten ledovcový vzduch – ostrý, čistý, jiný.

Závěr dne? Seljavallalaug – nejstarší přírodní bazén na Islandu. Cesta mezi skalami, voda teplá, vzduch studený, nad hlavou sopka Eyjafjallajökull. Dokonalý kontrast.

Ledovce, sopky a ostrovy

Další dny patřily dlouhým cestám, fjordům a ledovcům. Vrcholem byl Jökulsárlón – ledovcová laguna plná plovoucích ker a tuleňů. A hned vedle Diamantová pláž – černý písek posetý kousky ledu, které se třpytí jako drahokamy.

Navštívili jsme i souostroví Vestmannaeyjar, kde v roce 1973 vybuchla sopka Eldfell. Dnes tu stojíš na jejím hřebeni, pod nohama cítíš lávu a pod sebou město, které si Islanďané doslova vyhrabali z popela. A všude papuchalci. Tisíce papuchalků.

Západní Island nám ukázal jinou tvář – klidnou a domáckou. Farma Erpsstaðir, kde jsme ochutnali domácí skyr a máslo, nebo hora Kirkjufell – možná nejfotografovanější místo ostrova. A nakonec poloostrov Snæfellsnes s plážemi, krátery a černým kostelíkem Búðakirkja.

Reykjavík a rozloučení

Poslední den jsme strávili v Reykjavíku. Barevné domky, kavárny, klid. Navštívili jsme Hallgrímskirkju, zážitek FlyOver Iceland, muzeum Perlan a nakonec jsme se ponořili do Sky Lagoon – horké vody s výhledem na oceán.

Všichni sedíme v termálech a mlčíme. Mluvit netřeba. Tady se loučíme – s Islandem, jeden s druhým, se sebou samými. A možná i s kapkou slzy. Ale krásnou.

Až v letadle, při pohledu z okýnka, to celé docvakne. Tohle nebyla dovolená. Tohle byl příběh.

okud jste dočetli až sem, je jasné, že vás Island zaujal. A vůbec se nedivíme – tenhle ostrov prostě bere dech!

Všechny informace k tomuto zájezdu – včetně denního itineráře, fotek, ubytování i výletů – najdete na našem webu. Termíny zájezdů pro rok 2026 už jsou zveřejněny a některé se rychle plní. Tak ať vám to neuteče – těšíme se na společné dobrodružství!

Tým CK Cestuj s Honzou